brusleni a prodej nordických bruslí
Podrobnosti o ledu a trasách se dozvíte v knize
Na Bruslích Českou republikou.
Objednávejte na brusleni@icloud.com
Už je to tady!První bruslení sezóny 2011/2012 už 18. listopadu20.11.2011V posledních letech připadalo první sklouznutí na úplný konec listopadu. V roce 2010 výjimečně zamrzlo až v prosinci, nyní máme led o dva týdny před obvyklým datem.
První bruslení nebylo úplně dálkové, nordické brusle se nám opravdu nezavařily. Obvod bruslitelné plochy činil něco kolem 100 metrů. O den později objevený led na Labské přehradě ve Špindlerově Mlýně by unesl i slona a obvod by uspokojil i výkonnější bruslaře.
Na Labské led zůstává i přes oblevu. Na led se bez problému nastupuje od parkoviště P1, které je jediné zadarmo. Kraje jsou pevné, není třeba vymýšlet přemostění jako v případě prvního bruslení na rybníku ve Studenci. Bruslitelný led na Labské je jasně viditelný, jedná se přibližně o jednu čtvrtinu plochy od začátku vzdutí. Nicméně je třeba dávat velký pozor hlavně u vtoku Labe i u rozhraní s méně zamrzlou částí. Na Labské byl v sobotu 19. listopadu 2011 led více než 10cm silný.
Jak poznat, že led člověka unese? Nejlépe se zkouší tyčí, třeba násadou od hokejky nebo třeba lískovicí o průmšru nejméně 3cm a délce cca 180cm - dá se uříznout téměř u každé vody. Ze břehu udeříme tyčí kolmo na led. U prvního a každého slabého ledu platí, že nejslabší je u břehu. V našem případě bychom na led suchou nohou vůbec nevstoupili, led prskal i jen pod tíží samotné hole. Metr od břehu už to vypadalo nadějněji, led nešel na tuto vzdálenost prorazit. Našli jsme si pohozený delší klacek a od rybářů půjčili prkno, které váhu bruslaře rozložilo na velkou plochu. Z prkna ve vzdálenosti kolem tří metrů od břehu jsme se pokusili led prorazit. Podařilo se, ale měření ukázalo necelých pět centimetrů. To už na opatrný vstup na led stačí. Občasný tříštivý zvuk je u panenského ledu běžný, potřebuje si sednout na vodu. Co je ale důležité? Nenechat se unést nadšením z prvního bruslení a pečlivě prozkoumat celou plochu. Tyč je opět nejlepším pomocníkem. Není třeba dělat díry co metr, ale poklepem zjišťovat, zda před námi není zrádné místo s tenkým ledem. U prvního bruslení bylo zřejmé, že můžeme vstoupit jen na třetinu ledové plochy, zbytek byl od pohledu jasně příliš slabý. Abychom náhodou nezajeli do slabého ledu nebo do neprozkoumaných míst, vyrazili jsme si tyčí několik děr po obvodu plochy a do nich vložili větve. Takto vymezená plocha už byla bezpečná, i když na mezním ledu nejde v pozornosti polevit ani po hodině bruslení. Vylézání zpět na pevninu může být oříšek. Nejprve by měli vystupovat nejlehčí bruslaři. Důvod? Pod nejtěžším může led u kraje povolit, tak aby potom nemuseli na břeh přeplavávat všichni.
První bruslení nebylo úplně dálkové, nordické brusle se nám opravdu nezavařily. Obvod bruslitelné plochy činil něco kolem 100 metrů. O den později objevený led na Labské přehradě ve Špindlerově Mlýně by unesl i slona a obvod by uspokojil i výkonnější bruslaře.
Na Labské led zůstává i přes oblevu. Na led se bez problému nastupuje od parkoviště P1, které je jediné zadarmo. Kraje jsou pevné, není třeba vymýšlet přemostění jako v případě prvního bruslení na rybníku ve Studenci. Bruslitelný led na Labské je jasně viditelný, jedná se přibližně o jednu čtvrtinu plochy od začátku vzdutí. Nicméně je třeba dávat velký pozor hlavně u vtoku Labe i u rozhraní s méně zamrzlou částí. Na Labské byl v sobotu 19. listopadu 2011 led více než 10cm silný.
Jak poznat, že led člověka unese? Nejlépe se zkouší tyčí, třeba násadou od hokejky nebo třeba lískovicí o průmšru nejméně 3cm a délce cca 180cm - dá se uříznout téměř u každé vody. Ze břehu udeříme tyčí kolmo na led. U prvního a každého slabého ledu platí, že nejslabší je u břehu. V našem případě bychom na led suchou nohou vůbec nevstoupili, led prskal i jen pod tíží samotné hole. Metr od břehu už to vypadalo nadějněji, led nešel na tuto vzdálenost prorazit. Našli jsme si pohozený delší klacek a od rybářů půjčili prkno, které váhu bruslaře rozložilo na velkou plochu. Z prkna ve vzdálenosti kolem tří metrů od břehu jsme se pokusili led prorazit. Podařilo se, ale měření ukázalo necelých pět centimetrů. To už na opatrný vstup na led stačí. Občasný tříštivý zvuk je u panenského ledu běžný, potřebuje si sednout na vodu. Co je ale důležité? Nenechat se unést nadšením z prvního bruslení a pečlivě prozkoumat celou plochu. Tyč je opět nejlepším pomocníkem. Není třeba dělat díry co metr, ale poklepem zjišťovat, zda před námi není zrádné místo s tenkým ledem. U prvního bruslení bylo zřejmé, že můžeme vstoupit jen na třetinu ledové plochy, zbytek byl od pohledu jasně příliš slabý. Abychom náhodou nezajeli do slabého ledu nebo do neprozkoumaných míst, vyrazili jsme si tyčí několik děr po obvodu plochy a do nich vložili větve. Takto vymezená plocha už byla bezpečná, i když na mezním ledu nejde v pozornosti polevit ani po hodině bruslení. Vylézání zpět na pevninu může být oříšek. Nejprve by měli vystupovat nejlehčí bruslaři. Důvod? Pod nejtěžším může led u kraje povolit, tak aby potom nemuseli na břeh přeplavávat všichni.
První bruslení sezóny 2011-2012
Improvizovaná lávka pro překonání slabého ledu u břehu
Zkoumání mocnosti ledu z "lávky"
Měření
Vykročení na led a průzkum tyčí při postupu
První bruslení 18. listopadu
Článek vložil: Stodola
Ohlasy a vzkazy k článku (Počet příspěvků: 0 )
Článek zobrazen: 2436 x
Tenký a nepřístupný ledDva týdny před Vánocemi 2011 je na Kokořínsku voda zamrzlá, ale dost málo11.12.2011Archiv
Začátek prosince 2011 - začíná se (skoro) od nulyje mimořádně teplo a nepomůžou ani inverzní polohy4.12.2011Archiv
Bruslení na Kokořínsku v dubnu 2011? Leda apríl...ledu zůstalo pomálu a není kvalitní31.3.2011Archiv