brusleni a prodej nordických bruslí
Podrobnosti o ledu a trasách se dozvíte v knize
Na Bruslích Českou republikou.
Objednávejte na brusleni@icloud.com
Jarní led - dobrodružství a nástrahyO prvním březnovém víkendu je led všude5.3.2010Loňskou bruslařskou sezónu klepla pepka - odešla náhle v polovině února. Někteří už konzervovali brusle i letos, ač se na led mohlo bez přestání. Teď jsme dostali další impuls, mrazivá vlna prodloužila sezónu minimálně do poloviny března.
Led tedy máme, ale jak na něj? Při tání sněhu se zvyšuje přítok, hladina se zvedá a ledový příkrov se vzdaluje od hladiny. Slunce a teplý vítr ohřívají nechráněná místa břehů, od toho se ohřívá voda, led ustupuje. Koncem zimy je třeba dávat pozor při nástupu na led více než kdykoli jindy. Vzpomínám na jezero kdysi dávno v Kanadě. Prudké dubnové slunce vyhřálo mělkou vodu u pláže na příjemnou teplotu jako v přímořském letovisku během hlavní sezóny. Po tomto úseku příjemného počvachtání zbývalo už jen několik metrů řádně ledové vody. Ne každému se chce na led doplavat. Švédi na fotografii si našli kmen, po kterém se možná dostanou na kluzkou plochu suší. Mně se osvědčily tenké stromy na březích, případně i ty větší, jejichž větve dosahují nad pevný led. Na ledě už jsme, tím ale jarní dobrodružství nekončí.
Stejně jako u břehů odtává led během vlahých jarních dnů u mělčin, vtoků a výtoků, sloupů, ostrůvků, plovoucího odpadu, zamrzlých klád. Je třeba se dobře dívat, zkoumat pečlivěji než v hlavní bruslařské sezóně. Zkoumací tyč, v českém podání nalezený či uříznutý kmínek, odhalí zjevné nástrahy, nepomůže u typicky jarního fenoménu, jehlicově krystalického ledu.
Z bruslařské výpravy do Švédska jsme si přivezl nejlepší bruslařskou kuchařku Långfärdsåkning på skridskor, kterou jsem vyměnil za naší Na bruslích Českou republikou. Na dálku soutěžíme se Švédy, kdo se rychleji naučí jazyk toho druhého a knihu přečte. Långfärdsåkning på skridskor nepředstavuje oblasti pro bruslení vhodné a krásné, více se věnuje všemu s bruslením spojené - bezpečnosti a pomůckám, ledu, bruslím, plánování výprav, přípravě a rozcvičkám a hlavně tomu, že na led se může kdykoli. Několik fotek je právě z této knihy. Jehlicový led v textu samozřejmě nechybí, bohužel zaostávám v závodě se švédštinou, a tak nemohu přesně porovnat své a jejich zkušenosti. Zatím se zdá, že se shodujeme. Jste na jarním ledě, tyčí jste zaklepali, led po zimě vypasený, tlustý jak spokojený starý pán. Kdo postojí, dočká se. Po chvíli se led začne prohýbat, na povrch prýští voda. Vydržíte-li, zažijete první jarní či předjarní koupel. Led bez ohledu na svoji mocnost se skládá s dlouhých provzdušněných krystalů, které jsou k sobě připoutány jen tak volně. Unesete i docela velkou kru jako by to byl polystyrénový blok. O prvním březnovém víkendu se nemusíte bát. Mrzne, jehlicový či pórovitý led (když existuje slovo porobeton, zavedeme třeba i poroled) drží při sobě všudypřítomná voda, v těchto dnech zmrzlá jako špatně oblečený bruslař.
Na větších ledových plochách přehradních jezer ale i rybníků vznikají praskliny. Během mrazivého počasí s nimi nebývá problém, rychle zamrznou. Během jara se mohou roztáhnout do nepřekročitelné šíře a odraz z poroledu k tygřímu skoku nepovede. Lépe objet či obejít po břehu, pokud se na něj před odtátý led dostaneme.
Části vodních ploch bývají vystaveny prudkému slunci, návětrné strany zase vlahému větru. I v našich zemích se může stát to, co Švédovi na obrázku. Dál už dráha nevede.
Po celodenním bruslení se nám může - zvláště až přijde opravdové jaro - přihodit, že přijedeme k místu nástupu na led a zjistíme, že se vodní příkop mezi ledem a břehem nějak rozšířil. Řešení jsou dvě. Najdeme si nejmocnější část zamrzlé plochy a vyčkáme, až z veškerého ledu vznikne kra, na níž se bidlováním dostrkáme až ke břehu. Přesný postup plavby na krách vymaloval ve dvacátých letech Josef Lada a měl by být všeobecně znám. Netrpěliví bruslaři nebo ti, kdož musí ráno do práce si zaplavou, možná letos poprvé.
Kam tedy vyrazit? Na jakýkoli rybník či zamrzlou přehradu - Lipno ne, tam pořád leží sníh. Ve článku Kde a jak se dá bruslit v březnu 2010 se množí příspěvky s informacemi o místech. V sobotu prozkoumáme další ledy a večer se pochlubíme. Povrch může být rozmanitý, od zrcadla přes struhadlo až po vytřepávač duší. Třeba v pátek 5.3. na rybníce v Praze-Krči se střídaly hladké části s drncavými, ale z bruslařského rytmu mě to nevyvedlo.
Led tedy máme, ale jak na něj? Při tání sněhu se zvyšuje přítok, hladina se zvedá a ledový příkrov se vzdaluje od hladiny. Slunce a teplý vítr ohřívají nechráněná místa břehů, od toho se ohřívá voda, led ustupuje. Koncem zimy je třeba dávat pozor při nástupu na led více než kdykoli jindy. Vzpomínám na jezero kdysi dávno v Kanadě. Prudké dubnové slunce vyhřálo mělkou vodu u pláže na příjemnou teplotu jako v přímořském letovisku během hlavní sezóny. Po tomto úseku příjemného počvachtání zbývalo už jen několik metrů řádně ledové vody. Ne každému se chce na led doplavat. Švédi na fotografii si našli kmen, po kterém se možná dostanou na kluzkou plochu suší. Mně se osvědčily tenké stromy na březích, případně i ty větší, jejichž větve dosahují nad pevný led. Na ledě už jsme, tím ale jarní dobrodružství nekončí.
Stejně jako u břehů odtává led během vlahých jarních dnů u mělčin, vtoků a výtoků, sloupů, ostrůvků, plovoucího odpadu, zamrzlých klád. Je třeba se dobře dívat, zkoumat pečlivěji než v hlavní bruslařské sezóně. Zkoumací tyč, v českém podání nalezený či uříznutý kmínek, odhalí zjevné nástrahy, nepomůže u typicky jarního fenoménu, jehlicově krystalického ledu.
Z bruslařské výpravy do Švédska jsme si přivezl nejlepší bruslařskou kuchařku Långfärdsåkning på skridskor, kterou jsem vyměnil za naší Na bruslích Českou republikou. Na dálku soutěžíme se Švédy, kdo se rychleji naučí jazyk toho druhého a knihu přečte. Långfärdsåkning på skridskor nepředstavuje oblasti pro bruslení vhodné a krásné, více se věnuje všemu s bruslením spojené - bezpečnosti a pomůckám, ledu, bruslím, plánování výprav, přípravě a rozcvičkám a hlavně tomu, že na led se může kdykoli. Několik fotek je právě z této knihy. Jehlicový led v textu samozřejmě nechybí, bohužel zaostávám v závodě se švédštinou, a tak nemohu přesně porovnat své a jejich zkušenosti. Zatím se zdá, že se shodujeme. Jste na jarním ledě, tyčí jste zaklepali, led po zimě vypasený, tlustý jak spokojený starý pán. Kdo postojí, dočká se. Po chvíli se led začne prohýbat, na povrch prýští voda. Vydržíte-li, zažijete první jarní či předjarní koupel. Led bez ohledu na svoji mocnost se skládá s dlouhých provzdušněných krystalů, které jsou k sobě připoutány jen tak volně. Unesete i docela velkou kru jako by to byl polystyrénový blok. O prvním březnovém víkendu se nemusíte bát. Mrzne, jehlicový či pórovitý led (když existuje slovo porobeton, zavedeme třeba i poroled) drží při sobě všudypřítomná voda, v těchto dnech zmrzlá jako špatně oblečený bruslař.
Na větších ledových plochách přehradních jezer ale i rybníků vznikají praskliny. Během mrazivého počasí s nimi nebývá problém, rychle zamrznou. Během jara se mohou roztáhnout do nepřekročitelné šíře a odraz z poroledu k tygřímu skoku nepovede. Lépe objet či obejít po břehu, pokud se na něj před odtátý led dostaneme.
Části vodních ploch bývají vystaveny prudkému slunci, návětrné strany zase vlahému větru. I v našich zemích se může stát to, co Švédovi na obrázku. Dál už dráha nevede.
Po celodenním bruslení se nám může - zvláště až přijde opravdové jaro - přihodit, že přijedeme k místu nástupu na led a zjistíme, že se vodní příkop mezi ledem a břehem nějak rozšířil. Řešení jsou dvě. Najdeme si nejmocnější část zamrzlé plochy a vyčkáme, až z veškerého ledu vznikne kra, na níž se bidlováním dostrkáme až ke břehu. Přesný postup plavby na krách vymaloval ve dvacátých letech Josef Lada a měl by být všeobecně znám. Netrpěliví bruslaři nebo ti, kdož musí ráno do práce si zaplavou, možná letos poprvé.
Kam tedy vyrazit? Na jakýkoli rybník či zamrzlou přehradu - Lipno ne, tam pořád leží sníh. Ve článku Kde a jak se dá bruslit v březnu 2010 se množí příspěvky s informacemi o místech. V sobotu prozkoumáme další ledy a večer se pochlubíme. Povrch může být rozmanitý, od zrcadla přes struhadlo až po vytřepávač duší. Třeba v pátek 5.3. na rybníce v Praze-Krči se střídaly hladké části s drncavými, ale z bruslařského rytmu mě to nevyvedlo.
Kudy dál?
Ze kry na kru přes jarní prasklinu
A jsme na ledě
Jehlicovitý jarní led z českého rybníka
Teorie ze švédské knihy
Jehlicový led - vzpomínky na Bajkal koncem dubna
Jehlicový led - vzpomínky na Bajkal koncem dubna - tentokrát příkop nesnadno překonatelný
Jehlicový led - vzpomínky na Bajkal koncem dubna
Ledové jehlice bajkalské
Ledové jehlice bajkalské
Bajkalský jarní led
5.3.2010 rybník Labuť v Praze-Krči
5.3.2010 rybník Labuť v Praze-Krči
Článek vložil: Stodola
Ohlasy a vzkazy k článku (Počet příspěvků: 0 )
Článek zobrazen: 3565 x
Ohlédnutí za prvním březnovým víkendem: hlavní zbraní byly běžkyMezi Neratovicemi a Brandýsem nad Labem8.3.2010Archiv
Kde a jak se dá bruslit v březnu 2010 - před sněžením a po sněženíZasněženo ale bruslitelno - středa 10. března 20105.3.2010Archiv
Výsledky závodu CESTA DO STŘEDU ZEMĚ; klasický a jeskynní orientační běh, závod Pražské zimní ligy28. 2. 2010 (neděle), skanzen dolu Mayrau ve Vinařicích u Kladna.KDYŽ UŽ JSTE NA BRUSLAŘSKÉM WEBU, PODÍVEJTE SE, CO VŠE JE JEŠTĚ ZAMRZLÉ!Poznámka "od věci": na žádost několika účastníků dávám na web trasu plaveckého OB z Liberce - picture.php?aid=170&id=17 . Mapy k Cestě do středu Země dávám na web bez vyzvání rovnou, jsou pod tabulkou s výsledky.1.3.2010Archiv
Pražské bruslení koncem února 2010 (a pár plánů na další dny)skoro všechno je v "Kde a jak se dá bruslit", ale fotky navíc se tam už nevejdou...27.2.2010Archiv
Vzpomínka na zimu 2010: Jak se orá banán, aneb bruslení na nekonečných upravených drahách ve ŠvédskuBruslařská osmdesátka Vikingarännet a pohodové bruslení v ostatních dnech19.2.2010Archiv