by Na svatou Lucii nijak viditelně neubylo noci, ale přibyly ledy. Před polovinou prosince se dá bruslit na mnoha místech, nejlépe asi na veslařském kanálu v Račicích, kde je naprosto perfektní led. Správci se to nelíbí, že prý je třeba, aby byl led deseticentimetrový, ale i ten současný stačí, nikdo se nevykoupal.
Já se ale budu zabývat ledovým uměním v tuto chvíli vystaveným na vltavských tůních na pravém břehu Vltavy neproti soutoku s Berounkou. Mléčný led drží, má mezi čtyřmi až pěti centimetry, houpání je ještě trochu cítit, ale nedochází ani k náznaku prolomení. Tůní je sedm, mezi nimi několik metrů pevné země. Ta nejníže po proudu je sjízdná do poloviny, její druhá půlka je propojená s řekou, tudíž led zatím není tak silný. Na horní tůni je také kousek černého ledu, který je na hraně, ale přejet se dal opakovaně. Podle mapy by měla být větší, ale její jižní cíp je zarostlý hustým křovím.
V místě se usadili bobři, i když tyto tůně nejsou jejich dílem. Bobří přítomnost se pozná jednak z poražených stromů, ale také prolámaným kanálem v ledu, teď již bruslitelně zamrzlým. Mezi zajímavé útvary patří „Hroší kůže“, nervové buňky jsou časté, ale pro tuto sezónu jsou první a díky barevnosti ledu zajímavé. Výskyt párových oválných struktur je též neobvyklý, o to zajímavější.
Řeka Vltava samozřejmě zamrzlá není, je to způsobené kaskádou a vypouštěním spodní vody z nádrží. Berounku na soutoku nebylo dobře vidět, ale vypadalo to na tenkou krustu a dále k přístavu možná i slabou desku. Je pravděpodobné, že tam teď bruslit nepůjde, takže průzkum provedeme později.
