Neziderské jezero - druhá výpravaObleva perfektně vyleštila led v severní části jezera.15.2.2017V Rustu jsem měl sraz se čtyřmi babami. Já jsem jel přes noc vlakem, ony jely brzo ráno autem. Při čekání na ně jsem najezdil po ránu 18 kilometrů po perfektním zrcadle. Mezitím sice sněhová přeháňka zrcadlo na čas oslepla, ale postupně vítr a stoupající teplota led opět vyleštily. Dáša a spol. se rozhodly v jižním okolí Rustu sbírat kešky. Foukal silný jihovýchodní vítr, a proto jsme se s Kamilou vydali na sever podél západního břehu. Jízda s větrem v zádech byla opravdovou lahůdkou. Zajeli jsme se podívat i do kanálu vedoucího do vesničky Oggau. Podmínky oproti výpravě před 14 dny byly naprosto odlišné. Tehdy mi dokonale promrzlý led umožňoval i jízdu v úzkých průjezdech v rákosí, nyní tam často byla voda nebo zeslabený led. Naopak na severu zmizel z povrchu ledu sníh a byly proto parádní podmínky pro dálkové bruslení na největší otevřené ploše jezera. Z východu se k západnímu břehu přiblížila velká trhlina. Její objíždění rákosím by bylo problematické, na štěstí se prasklina otočila na sever a mezi ní a rákosím vždy zbyl pruh sjízdného ledu. Dosvištěli jsme k přístavu v Breitenbrunnu. Tady se po ledu prohánělo velké množství lidí na plachetkách, kajtech nebo jenom s plachtou v ruce. Břeh se začal stáčet k východu, a protože se vítr stočil na východní, naše poslední etapa už zdaleka nebyla tak snadná. V přístavu v Neusiedlu byl hrbolatý dlaždicový led, kanálem jsme projeli až do města, některé boční kanály připomínaly Benátky nebo Holandsko, lidé tu doslova bydlí u vody. My jsme z cenových důvodů odjeli bydlet do krásného historického maďarského města Šoproně. V neděli jsme opět začínali v Rustu. Tentokráte jsme na sever chtěli jet podél východního břehu. Přejeli jsme jezero napříč a zamířili na sever. V cestě nám ale stála už zmíněná trhlina, podél které jsme už jeli předchozí den. Ve východní části jezera byla rozevřená až na několik metrů vodní plochy a nedala se nijak objet. Museli jsme podél ní jet několik kilometrů zpátky k západnímu břehu, teprve kousek před ním se nám podařilo prasklinu překonat. Zamířili jsme poté šikmo přes jezero k městečku Podersdorf. Střídaly se zhruba tři druhy ledu – perfektní sklo, hrbolaté dlaždice a pásy zamrzlých ker, které se vždy daly na bruslích nějak překodrcat. V Podersdorfu bylo na ledu asi nejvíce sněhu a všechen nestačil roztát, proto zde měl led asi nejhorší kvalitu. Odsud jsme dojeli k velkému ostrovu, za ním opět začínal nádherný hladký led, navíc překrásný i opticky. Byly v něm zamrzlé kry , které ale tu nijak nenarušovaly jeho hladký povrch. Dášu a její parťačky přilákal ostrov ke sbírání dalších kešek. My jsme si užívali nádhernou jízdu po dokonalém ledu. S postupem dne se díky zvedající teplotě na povrchu ledu začaly objevovat menší kaluže vody, která jízdě a fotkám dodávaly šmrnc. U Neusiedlu bruslily davy, v blízkosti mol led začal tát a bylo potřeba si dát pozor, aby cesta neskončila nechtěnou koupelí.
Galerie dalších fotek je zde : http://raksa.rajce.idnes.cz/Neziderske_jezero_20170212/

Nádherná neziderská dlažba

Zkoušení praskliny

Vlnky v zamrzlé trhlině

Přichází sněhová přeháňka

Nepřekonatelná trhlina dělí jezero na dvě části

Pás zamrzlých ker uprostřed jezera

Souboj slunce a mraků

Když se kajtaři nedaří

Rakouské Holandsko

I s plachtou jen v ruce to jede pěkně rychle
Článek vložil: Libor