by Při výpravě na konec vzdutí jeden z bruslařů prolomil náleď u břehu a jediným možným návratem byl úzký pruh slabého ledu. Věděli jsme, že jde jen o 2-3 metry dlouhý úsek, led před i za byl dostatečný. A nějak jsme se z ústí dostat museli.
1) Je třeba vědět, zda dojezdová plocha unese bruslaře – to jsme věděli z předchozího testování.
2) Před samotným přejezdem je dobré odložit batoh, tyč a třeba i telefon, člověk nikdy neví, jak to dopadne – batoh atd. je dobré přehodit na pevnou část dojezdového ledu, dost daleko od slabého místa – tento bruslař si věřil, tak nic neodkládal 🙂
3) Je třeba se rozjet co nejrychleji – to a kritický úsek přejet po dvou
4) Při jízdě po dvou by měl bruslař mít těžiště na patách, ale nesmí skákat ani jinak tlačit do bruslí
5) Na místě slabého ledu je třeba počítat s prolomením a zachycením brusle – v tomto mají výhody ti, kteří někdy prošli vrcholovým fotbalem: „kontakt tam byl“ = při jakémkoli náznaku zachycení brusle ledem vymrštit nohy tak, aby celé tělo letělo ve vodorovné poloze co nejdál 🙂
6) Dopad na co největší plochu těla je zásadní, hybnost pomůže bruslaři odklouzat do bezpečí – to se zde nestalo, tento poslední přejezd byl proveden elegantně bez fotbalových prvků
7) Když potřebuje přejet více bruslařů, nejprve jede ten s nejplynulejším bruslením, aby těm dalším rozbil led co nejméně – nejnešikovnější (pardon, ale je to záchovné) jede poslední – to také není případ tohoto videa, tam na tom byli všichni stejně
Rychlost pohybu, klid a připravenost skočit placáka je zárukou úspěchu při přejezdech kritických míst.
