by Velké plochy pro doslova dálkové bruslení v Novohradských horách nenajdeme. Zato nacházíme všechny nádrže a rybníky zamrzlé. Třetí výprava této sezóny probíhá za nadnulových teplot, +7 minimum, +9 maximum, k tomu vichřice. Pro bruslení nevhodné podmínky? Ani náhodou, teplo i ostrý vítr vítáme. Led je po dvou až třech týdnech mrazů (v noci při zemi -10 až -15, přes den většinou těsně pod nulou) zesílil a oteplení nejen že roztavilo vrstvu sněhu ze čtvrtku, ale poskytlo oblíbené bruslení na vodě. Nástupy a výstupy zůstaly snadné, v dalších dnech je možné, že vlivem tání stoupnou hladiny, ledová deska se vzdálí břehu a bude třeba použít na nástup prkno – i tak bude možné najít i místa pro snadný nástup.
Nepodařilo se nám bruslit jen na Zlaté ktiši, takže nevíme, jak to tam vypadá. Odhaduji, že se tam bude led srovnatelný s ostatními. Na těchto třech jezerech se určitě může bruslit stále (do případného sněžení či zásadnímu oteplení, tj. dejme tomu do 11. prosince), dále se uvidí: Uhliště, Pohořský r. a Kapelunk. Na zbývajících se mohou objevit slabší místa, nebo zásadnější potíže s výstupem a nástupem: Mlýnskjý r., Huťský r. a Horní růžodvorský r.
A jak se bruslilo na sv. Mikuláše?
Kapelunk: dostupný na kole či pěšky, cca 2 km z Pohoří. Pokud na kole, je lepší zvolit delší zpevněnou cestu. Přímá linka je příliš prudká, navíc každých 50 metrů padlý strom. Pěšky bez problému kratší cestou. Velmi silné ledy není možné bez nástrojů změřit ani ničím prorazit, dá se jen odhadovat podle bublin bahenního plynu. Na Kapelunku se zdá být led nejsilnější, může to být i více než 20 cm. Podobně jako Huťský r., Kapelunk vypadá na mapě větší. Na satelitní už je potom vidět opravdová velikost. Nádrže nikdo nejméně 80 let nečistil, naplavená hlína pomnalu užírá vodní plochu. Ale ani tak není Kapalunk vyloženě malý rybník, i několi hodin se tam dá strávit, pravděpodobně o samotě. Jenom pozor na přítok na levém břehu u hráze a zátoky u hlavního přítoku Lužnice. V neděli byl všude silný led, ale při nadnulových teplotách a tání sněhu se může zvýšit hladina, tudíž se led odpojí od břehu. Vegetace a bahenní plyn také mohou vytvořit místa se slabším či žádným ledem. Nic moc by se asi nestalo, v těch místech je vody a bahna maximálně po kolena. Proklepánín zkoušecí tyčí se snadno zjistí, zda se do mělčin může či ne. Led Kapelunku je černý a průzračný, všude větší či menší bubliny, zlomy v ledu, živé i mrtvé ryby.
Pohořský neboli Jiřičák: Hojně navštěvovaný rybník. Místy zhoršená kvalita ledu jak se bruslilo na zasněženém ledu. Ne vždy se stačil sníh zcela rozpustit, než začalo mrznout a vytvořily se hrbolky. A také tam někdo nechal neoznačenou díru po otužování, to jsme v neděli napravili. Jiřičák je přes půl kilometru dlouhý, trochu zakřivený, při bruslení se cítíte, jako že jedete na delší výlet. U přítoku je slabý či žádný led, vše dobře vidět, pokud se člověk dívá. Kochající se páni doktoři se po kolena zchladí.
Uhliště: Veškerý sníh se už rozpustil, bruslilo se tam jenom v neděli, led zůstal všude naprosto hladký. Zde se prověří ostrost bruslí. Mezi zbytky pilířů bývalé konstrukce stavidla jsou pozůstatky proboření. Původně jsem si myslel, že tam rybáři prosekali provzdušňovací díru, ale šlo o dávné proboření před dvěma až třemi týdny. Taková místa jsou i na všech ostatních jezerech, pravděpodobně jde o vstupy a výstupy vodních živočichů, jen jsou o hodně rozsáhlejší než obvyklé vydří průlamy.
Mlýnský rybník je oblíbené koupaliště. Pro bruslení je podle mě nejméně zajímavý a koupat se tam v neděli také nedalo, leda u přítoku a u hráze vlevo od stavidla. V období do 11. prosince by se na Mlejňáku mohly objevit slabší místa.
Z Huťského rybníku zbyla oproti historickému stavu jen sotva čtvrtina. Zbytek plochy se přetvořil v zarůstající bažinu. Nástup z náslunného levého břehu u hráze není možný, z druhé strany to i při bližším pohledu vypadá ještě hůře. Ale jen vypadá. Nikdy jsem si nemyslel, že si spletu dvanácticentimetrový led s vodou. Ani zblízka to nejde rozeznat, na ledu se rozlívá tenká vrstva vody z roztálého sněhu. Jen tyčí se snadno zjistí, že jde o silný led. Za kurážný nástup bude bruslař odměněn nejhezčím mramorovaným ledem, jaký se kdy vytvořil. Tento vzor vzniká vlivem slunce za nadnulových teplot, hledejte ho v levé části u hráze.
Velký růžodvorský r. se nachází za hranicí, 6 km od Pohoří. Dostupný na kole, ač poslední dva kilometry jsme raději neviději kulatou značku s červeným okrajem a pikrogramem uprostřed. Snadný nástup z pravého břehu hned za přístřeškem. Najdete tam i mohutnou zkoušecí tyč, kterou si asi domů neodvezete, je hodně těžká. Ani ta led neprorazí, i když vzhledem v velké ploše vystavené teplému větru a slunci nebude tento rybník příliš jistý v týdnu do 11. prosince. V neděli za teploty +8 a silného teplého větru docházelo k zajímavému jevu. Voda vylitá na led z prasklin v místech pruhnutého ledu na povrchu zamrzala, a to velmi rychle, i když pod ní bylo pět a více centimetrů vody. To se obvykle děje, pokud mrzne, ale ne ve chvíli, kdy fouká teplý vítr. Jediným vysvětlením je, že vítr působí tak intenzivní odpar, při kterém dochází k předání tepla odpařované vrstvě. Stávající voda pak zamrzá i při +8. Pokud má někdo jiné a lepší vysvětlení, nechť se ozve.
Podle údajů z všemožných meteorologických kanálů to vypadá, že kromě Novohradských hor panují podobné teplotní podmínky stále i v okolí Volar. Jenže tam není mnoho stojaté vody, Lipno je příliš velké, aby už dostatečně zamrzlo, Vltava příliš teče. Ještě i oblast Tepelské vrchoviny dává jistou naději s tím, že by muselo výrazněji přituhnout, ledy na začátku oteplení neměly rezervu. V obvyklých chladných oblastech bylo a je pořád teplo, takže Novohradské hory jsou i přes odlehlost pro bruslaře jedinou jistotou.
