Co dál? V sobotu brzy ráno prohlédnu všechny dostupné meteostanice a webkamery a v 7:15 rozhodneme, kam se vypravíme na brusle. Zajímavá by mohla být Černá Nisa, ale teď tam sněží, tak uvidíme, jak se to ráno vyvine. V neděli se půjde k Brabcům na oběd, dnes si nalovili tolik kachen, že to sami nestačí sníst 😊 Tím se také mění situace průběžné sbírky kachen, Tomáš už není na čele sám.
U prvního videa si pusťte zvuk naplno, uslyšíte zpívat ptactvo. Nebo to nejsou ptáčci?
V Kokořínském Dole nás odpoledne čekal led, který vydržel ještě z prosince. Je podivuhodné, že tam vůbec zůstal, třeba na Harasově je všude nový a ne silnější než 15 mm. Kokořínská ledová kaše zůstala na povrchu a zachovala i obrysy předvánočního hokejového plácku. S mrazy posledních dnů pod ní začal růst pevný led a s kaší vytvořil pružný podklad pro brusle. U mola působí strašidelně, nastupovali jsme raději po prkně, které vozím stále v autě. Led působil křehce, u nástupu měl jen něco málo přes palec. Dále to bylo lepší, ale víc než 6 cm jsme nenaměřili nikde. Tady se vracím k ptačímu zpěvu z videa. Nejsou to ptáci, je to symfonie tenkého ledu těsně u břehu rozehraná nesmírně pružnou ledovou deskou, na které bruslíme. Po intenzivnějším pohybu zůstaly břehy hrát skoro minutu, běžně nevídané. Někdy jazýčky ledu rozehraje vítr, pohybem se docílí obvykle jen krátké odezvy, ale tenká vrstva zmrzlé kaše vydrží pracovat daleko déle. Povrch je tvrdý, rovný, nedá se říci hladký, ale nikde nedrhne, ale houpe se značně.
Když se setmělo, rozsvítili jsme si kahánky z bahenního plynu. Ještě jsme tam mnoho ložisek nechali pro ostatní. Záleží na teplotě a (ne)sněžení, jaké bude bruslení v sobotu. Led je tenký, znatelně pruží, ale drží. Za 17 kilometrů každý ve třech dospělých nedošlo ani k náznaku proboření na ledu od palce do 6 cm. S koupáním by měl každý počítat, nakonec jako vždy. Rozšíření oblasti bruslení necháváme sobotním následovníkům, mapka probruslené oblasti je mezi fotkam