První dva lednové dny na ledě – a co dál?

Na Nový rok nelze nebruslit, zvláště když je pěkný led. Jenže se vyskytl zádrhel. Už při cestě do Špindlu mě děsil mohutný průtok Labe. A Labská přehrada opravdu připravila dokonalou novoroční výzvu. Ledový příkrov zvedla voda proudící z hor o několik metrů, mezi ledem a břehem vznikl vodní příkop široký mezi pěti a deseti metry. Co s tím?

Při zvýšené hladině a ledu vzdáleném od břehu platí, že u pozvolných břehů je led dále od břehu a čím prudší břeh, tím zůstává blíže. Jenže i u prudkých břehů byl třeba překonat nejméně pět metrů. Svislý břeh nikde, jen u hráze, ale neumím slaňovat, ani nemám vybavení.

Nakonec došlo ke svázání dvou prken a všemožných naplavených kmenů jako podpěry. Povedlo se a pro výstup jsme si vylovil šestimetrové prkno, které se ukázalo klíčovým. Jeden z podpůrných keřů se ulomil, nové prkno naštěstí zůstalo zachycené o břeh, neboť bylo přeci jen delší. Nastupování zabralo téměř dvě hodiny a stálo velké úsilí. Řešení pro příště? Plavidlo, to už známe, ale žádné jsem zrovna tady nenašel. Takže věci hodit na led a přeplavat, to samé zpět. Ztratí se tím jen několik minut, není k tomu nic potřeba – zatím nejefektivnější způsob nastoupení.

Samotné bruslení na Labské byl zážitek. Nesmírně hladký led všude pokrytý vrstvou vody. Tu a tam prohlubeň, voda nad vázání, nad kotníky, dál jsem nejel a raději otočil na méně zaplavený led. U přítoku se pochopitelně bruslit nedalo, mohutný přítok postupně ukusoval led.

2. ledna zůstal čas jen na kratší bruslení na Volešce v Levínské Olešnici. Přes noc mrzlo, to ledu pomohlo. Zcela hladký, tvrdý, bez vody. I nastoupit bylo snadné, i když jen v místech prudce svažitého břehu. I na rybníku stoupla hladina. Mezi zajímavosti patří „mořští ježci“ zamrzlí v ledu, dlaždice „jarního“ ledu a výhled na zasněžené Krkonoše. Před polednem slunce zahřálo led tak, že místy praskal jako ztrouchnivělá podlaha, to je typické pro „jarní“ led, který ač silný, ztrácí pevnost. Takže Voleška bez brzkého mrazu k bruslení asi nebude. Labská by měla ještě nějakou dobu zůstat, obtíže nástupem také přetrvají, dokud neklesne hladina.

Kdo chce bruslit i v následujících dnech, tak má šanci na zastíněných a výše položených vodních plochách Podkrkonoší, nebude to ale snadné. Bez mrazu led změkne a při bruslení se bude bořit, nástup náročný, v ledu vznikají otvory, které se rychle zvětšují. Snad se stačí ochladit, než rozmrzne úplně všechno.