by Archiv Otto Kulischeka dnešnímu dni poskytl zmínku a několik fotografií. 3. dubna 1908 Kulischek pracoval na Weißflußer See pro místního mlynáře. Tento švindlující mlynář se vyhýbal akcízu a nezdaněný šnaps s velkým ziskem prodával lyžníkům a turistům německých i českých klubů, kteří začínali objevovat krásu hor v okolí mlýna.
Od finančních stráže i četníků měl pokoj, vyspávali, do chumelenici a větru se jim nechtělo. Až kolem deváté ranní se četnictvo objevilo u cest, ale to už měl Kulischek dávno po šichtě.
Bylo to poprvé, kdy Kulischek zatoužil po lyžích. Led na jezeře byl ještě silný dost, ale ten povrch. Vrstva rozbředlého sněhu ho brzdila, bruslení si neužil. Ještě že byly kraje rozlámané na kry, jinak by ho bývali financové jistě polapili. Pro překonání pruhu ker používal fošny, které nacházel vyplavené na břehu. Jednu, kterou nakonec nepoužil, zachytil na fotografii a pro příště si na rubu pečlivě poznamenal místo. Po práci si zlepšil náladu houpáním na krách.
